Směr Wallisské alpy vyrážíme v pátek 4.8.2018 hned po práci. Podle navigace je to 1190Km a 14 hodin čisté jízdy. Konečně ve Švýcarsku. Cesta vede přes dvě horská sedla, kde již v tom prvním Alpsee má řidičská trpělivost končí. Kousek po půlnoci zastavujeme na odbočce z hlavní cesty a spíme ve výšce 2050mnm, která by nám měla pomoct s aklimatizací pro nadcházející dny. Ráno překonáváme druhé sedlo u městečka Oberwand a pokračujeme do Tasche.

Tasch je poslední městečko před Zermattem, kde smějí auta, dále se do Zermattu dá dostat pouze elektrickým vlakem nebo na okraj města taxíkem.  Zermatt je nejprofláknutější turistické centrum Švýcarska v srdci Valliských alp hned pod známou horou Matterhornem – symbolem místních čokolád a snad i symbolem samotného Švýcarska. V tomto místě je největší koncentrace čtyřtisícovek v alpách a my ještě nemáme plán 🙂

Alphubel nebo Allalinhorn?

z Tasche si pomáháme autem úzkou cestou do osady Ottafe ve výšce 2100mnm, kde lze zadarmo parkovat. Odtud potom už po svých jdeme na chatu Taschhutte ve výšce 2700mnm, ze které lze realizovat výstupy na okolní lehké kopce Allalinhorn a Alphubel. Ubytováváme se za 30CHF pro členy Alpenverein, dáváme svačinu, pokecáme se dvěmi čechy co spali vedle jezírka nad chatou a jdeme se projít kousek směrem naší zítřejší cesty.

Při sbírání kamínků se postupně dostáváme až do výšky cca 3400mnm. Prší, zdrháme na chatu, kde v luxusní jídelně s výhledem na protější Weisshorn si vychutnáváme místní pivo za 6CHF, cca 120kč.

Ve 4:00 ráno vstáváme, ještě nevíme na který kopec vlastně půjdeme. Tlačíme kvalitní českou ovesnou kaši a za svitu čelovek se vracíme k úpatí ledovce, odkud nás předchozí den vyhnal déšť.

V sedle ve výšce 3800mnm dáváme tyčinku a musíme se rozhodnout jestli půjdeme na Alphubel, nebo o něco vzdálenější Allalinhorn. Rozhodujeme se pro normálku na bližší Alphubel. Původně zamýšlený jihovýchodní hřebenu alphubelu je pokrytý vodním ledem, který není ideální pro naše turistické mačky.

Normálkou na Alphubel funíme do kopce.

začíná se zatahovat, rychle vracíme, na chatu dorážíme za deště totálně vyčerpaní. 1300 včerejších a 1500 dnešních metrů se podepisuje na mém líném netrénovaném těle 🙂 Holky j sou na tom o něco líp. Allalinhorn další den vzdáváme, dávám za pravdu holkám, je třeba si taky odpočinout. Přespáváme druhou noc na chatě pro lepší aklimatizaci a další den později ráno scházíme do Ottavanu k autu.

Vaříme, sušíme, sjíždíme do Tasche, auto necháváme na dvoupodlažním centrálním parkovišti a vláčkem se jedeme podívat do Zermattu. Je pod mrakem, Matterhorn nevidíme, tak aspoń dobré kafe 🙂

Ubytováváme se na místní poměry v levném kempu v Randě, nohy pořád bolí, počasí není ideální tak se rozhodujeme pro další den odpočinku. Procházíme místní golfové hřiště, sbíráme kamínky, Lenka se koupe.

Kujeme plán, večer se balíme na 4 dny, pro případ nouze, kdyby byl bivak plný a museli bychom spát na sněhu, bereme karimatky a izotermické fólie.

Je středa, domluvený Taxi Fredy má 2 minuty zpoždění. Veze nás na okraj Zermattu plného turistů, který musíme celý přejít ke stanici lanovky na Klein Matterhorn.

Pod Breithornem přecházíme ledovec až k bivaku Rossi-Volante, naštěstí je prázdný, předpověď vychází, kolem 13h se kazí počasí, a v 16h jdeme spát.

Roccia Nera, Breithorn-Zwilling

Asi tou výškou, ráno jsme unavení, vyrážíme na vrchol Roccia Nera (4075), 300m svah je již strmější (40-45st), místy zledovatělý tvrdý firn je pokrytý čerstvým sněhem 5-20cm. Jednu zledovatělou plotnu pro jistotu přecházíme za pomocí dvou šroubů, cca 60m. Potom procházíme celý hřeben až ke skalnatému výběžku Breithorn Zwilling od kterého vypadá cesta dolů hůř, fouká, vracíme se stejným místem, kterým jsme šli nahoru. 

Počasí se horší, fouká zdrháme do bivaku, vaříme polívku a ve 14:30 jdeme unavení spát. Naše aklimatizace stále není ideální, což se podepisuje na pomalé regeneraci a celkové únavě. V 17h doráží do bivaku dva mladí slováci, kecáme a jdeme brzo spát. V 5 budíček, tlačíme kaši.

Castor

Pátek – dobrá předpověď – skalnatým žebrem scházíme na okraj ledovce, přes malou trhlinku pokračujeme pod Castor (4228mnm)

V horní pasáži překonáváme trhlinku a tvrdým firnem se dostáváme do sedla vrcholového hřebenu. Cestou zpět jsme slaňovali.

Počasí vyšlo, vracíme se, bivak je plný italů, 2 španěláci, přicázejí 2 češi, kteří se už nevlezou, ale jsou vybavení, stanují nahoře na okraji ledovce.

Breithorn

Papá Bivaku a hurá na Breithorn!

Jsme před Breithornem, kousek od stanice lanovky Klein Matterhorn. Vyhýbáme se davům lidí, volíme cestu na středový brchol Breithornu a potom hřebenem na ten profláknutý západní.

Poslední kochačka, perfektní počasí, nádherné výhledy a expozice.

Vůbec se nám do té zaprděné lanovky nechtělo 🙂

Vracíme se do kempu v Randě, sušíme, využíváme teplou sprchu a pomocí zbytků vína ukládáme naše zážitky… těšíme se na další výlet 🙂

Dave, Oliet, Lenka