24. – 28. 10. 2014

Po roce opět Istrie (a nejen ta). Zdá se, že se nám tu líhne jedna příjemná říjnová tradice. Počet účastníků se oproti loňsku sice značně snížil, ale to vůbec neubralo na nezapomenutelných zážitcích a fajnovém lezení.

Trasa:

Rožnov -> Krk (Baška) -> NP Učka (kaňon vela Draga) -> Poreč -> Kloštar -> Koper -> Črni Kal -> Rožnov.

1. den

Ve čtyřech jsme vyjeli v pátek v podvečer z Rožnova směr ostrov Krk. Cesta byla dlouhá a únavná, na ostrov jsme dorazili kolem páté ranní a ustlali jsme si na paloučku u hlavní silnice. Nabrali jsme sílu a vyrazili jsme na jih ostrova k městečku Baška. Posnídali jsme na parkáči u lezecké oblasti Portafortuna (http://www.climbinbaska.com/?page_id=565 ), kde se k nám připojila rakouská část výpravy (Drobek). Úplně nejvíc natěšení jsme došli k nástupu pod skálu, kde naše natěšenost rázem opadla – skála fajn, cesty vypadaly dobře, ale fučelo jako kráva, na skálu nesvítilo sluníčko a v péřovkách nám (mě a Šárce určitě) byla zima. Kluci vylezli pár cest (aby se neřeklo) a zmrzlí jako hovínka jsme se rozhodli vyměnit Portafortunu za Bunculuku (http://www.climbinbaska.com/?page_id=407 ). Udělali jsme dobře. Skála byla sice menší s pár cestama, ale krásně na nás svítilo a vydrželi jsme tam celé odpoledne. Ke skále jsme šli přes kemp Bunculuka a nudistickou pláž (hojně využívanou místními seniory). Při pozdním odpoledni jsme si prošli městečko Baška a se setměním jsme cestou na sever ostrova narazili na pěkný palouček na přespání.

2. den

Z ostrova na poloostrov. Druhý den patřil Istrii a kaňonu Vela Draga v Nature parku Učka – (http://cestovani.idnes.cz/kanon-vela-draga-prirodni-div-istrie-d7b-/chorvatsko.aspx?c=A120418_163734_ig_chorvatsko_tom ) – v odkazu jsou pěkné fotky a pár odstavců pro lezce. Lezli jsme v horní části kaňonu (poblíž tunelu Učka). Cesty různé obtížnosti – pro holky i pro kluky J. Den jsme zakončili romantickou procházkou městem Poreč a dali jsme véču v místním podniku, který na první pohled vypadal líp, než jaký nakonec byl – pizza z nás lezla vrchem i spodem (možná za to nemohla pizza, ale místní pívo značky Favorit). Flek na spaní jsme měli předem vyhlídnutý – nedaleko vesničky Kloštar na zapadlém parkovišti před zkrachovalým disco clubem. Večer nás přijel „zkontrolovat“ místní správce aeroklubu Véna, ze kterého se nakonec vyklubal Chorvat s českými kořeny, a převelice mu chutnala naše hruškovice.

3. den

Lezení ve vesničce Kloštar. Auto se dá zaparkovat u místního rozpadlého kláštera, dál je zákaz vjezdu a závora. Ale poněvadž skály jsou odsud ještě asi 15 minut chůze a závora byla nahoře, tak jsme to riskli a auto jsme vzali s sebou ke skále, aby se nebálo J Při lezení je ze skály krásný výhled na Trščanski záliv. Cesty jsou trošku obtížnější. Kolem 13:00 SEČ se s námi rozloučil Drobek a do Slovinska jsme pokračovali ve čtyřech. Pondělní podvečer jsme vyplnili procházkou centrem Koperu. Poslední noc nebyla nic moc, v nějakém sadu nad dálnicí a strašně tam foukalo. Holky spaly v autě a kluci s hruškovicí venku.

4. den

Lezecká oblast v Črni Kal (http://www.slovenia-trips.com/eng/rock-climbing/trip/1038/Crni-kal ). Kluci byli tak hodní a našli nám jednodušší cesty, které jsou v sektoru D, E a F. Skály jsou směrovány na jih, celý den na nás pěkně svítilo – opalovačka jako v Egyptě (ne, že bych tam někdy byla). Zakončení říjnové dovči nemohlo být lepší J! Za rok zase!

Postřehy:

Loni ve stejném období bylo podstatně tepleji. Letos jsme péřovky prakticky nesundali (vloni jsem ji ani neměla), hodně foukalo, ale bylo slunečno. Celkem dost jsme utratili za dálnice, takže si nachystejte penízky, pokud se chcete přemisťovat rychleji. Na spaní jsme se vždycky někam zašili i s dvěma auty – za křovím u cesty a tak.

Evča 🙂